|
| |
|
|
Esence performance
Martinek, Filip ; Havlík, Vladimír (oponent) ; Ruller, Tomáš (vedoucí práce)
Zásadní je otevřenost vůči specifickému zakoušení bytí a možnosti dosažení relativní dokonalosti při horizontu maxima, příp. i následného přehoupnutí se přes tento horizont, tedy naplnění potence v jejím maximu a nejvyšší výkonnosti, jež vrcholí performativním aktem. Ten nás vede k odkazu, jenž je potvrzením autenticity, opravdovosti presence. Taková presen(ta)ce je pak autotelická. Takto aktualizovaná potence, je ve své presen(ta)ci zbavena hédonistického sobectví.
|
|
| |
|
|
Mezi filosofií a performancí: intertextualita díla Tomáše Rullera
MARTINEK, Filip Gorazd
Tato diplomová práce má za cíl seznámit laskavého čtenáře s problematikou performance. Přístup k performanci v této práci je však povýtce filosofický. Metodologicky se tak nalézáme mezi performancí a filosofií. Čtenář je nejdříve seznámen s narativem konkrétní performance, performativním obratem a performance studies. Je poskytnuta definice performance s aplikací na dějiny, ve kterých se objevují i zcela nové náhledy na to, co můžeme považovat za skutečnou performanci. Navíc jsou i samotné dějiny řešeny skrze filosofii. Velká část práce se zabývá explikací filosofického díla Tomáše Rullera. Závěrečná část práce předkládá čtenáři možnost založení filosofické antropologie v díle Edity Steinové, což představuje protipól soudobého trendu antiesencialismu.
|
|
|
Pouť, krajina a chodec
Černá, Marie ; Daniel, Ladislav (vedoucí práce) ; Fremlová, Vendula (oponent)
Práce pojednává o vztahu umělce a krajiny, zaměřuje se především na tradici poutnictví a nastiňuje aspekty krajiny, které umělec jako poutník využívá při své tvorbě. Fenomén poutě je zde ukázán prostřednictvím děl českých, ale i zahraničních autorů od ilustrací z cest až po performance v krajině. V didaktické části jsou uskutečněny úkoly zaměřené na působení v krajině, které nastiňují vnímání krajiny žáků střední školy. V praktické části se nachází projekt zaměřený na reflexi mého putování po krajině Klíčová slova Krajina, poutník, performance, akční umění, romantismus
|
|
|
Fyzická akce malíře
Vejnarová, Pavlína ; Hůla, Zdenek (vedoucí práce) ; Kornatovský, Jiří (oponent)
Vejnarová, P.: Fyzická akce malíře [Diplomová práce] Praha 2013 - Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta, katedra výtvarné výchovy, (Příloha: DVD - záznam realizace praktické části). Abstrakt Tématem diplomové práce "Fyzická akce malíře" je analýza gesta, těla, pohybu, smyslového vnímání, tance ve vztahu k výtvarnému umění. V teoretické části se pojednává zejména o těch umělcích akčního umění, pro něž je gesto, tanec, pohyb při tvorbě zásadní a dominantní. Didaktická část je tvořena výtvarným projektem, jehož jednotlivé výtvarné řady ("Gesto", "Pohyb", "Tělo", "Smyslové vnímání") a jejich výtvarné náměty spolu úzce souvisejí a vzájemně se prolínají. Ve výtvarném projektu jsou uvedené pojmy didakticky transformovány a většina výtvarných námětů je ověřena v pedagogické praxi. Téma je doplněno vlastní tvorbou v podobě akční malby - spojení výtvarného umění s tancem a hudbou. V práci jsou využity odborné publikace o daném tématu.
|
|
| |
|
|
Na hraně : téma sociální intervence v současném výtvarném umění a kultuře
Peroutková, Pavla ; Fulková, Marie (vedoucí práce) ; Sedlák, Michal (oponent)
Závěrečná práce bakalářského studia Na hraně se zabývá tématy sociální intervence a používání těla v současném umění a kultuře. Zkoumá konkrétní podoby těchto projevů na hranici umění, především na české umělecké scéně a hledá jejich předchůdce v dějinách umění dvacátého století. Výtvarná část představuje realizované projekty, inspirované vybranými díly. V třetí části jsou vyhodnocené dotazníky, zkoumající vztah žáků základních škol k současnému umění a návrh na možné využití prozkoumaných přístupů k tvorbě ve výtvarných projektech pro starší žáky základních škol.
|
|
|
Československé akční umění a performance mezi lety 1963 a 1989: byla svobodná tvorba omezována Státní bezpečností?
Coverini, Valeria ; Zelená, Alena (vedoucí práce) ; Tůma, Oldřich (oponent)
Práce zkoumá přístup v omezování svobody umělecké tvorby Státní bezpečnosti v případě československých akčních umělců. Zabývá se obdobím mezi lety 1963 až do tzv. sametové revoluce v roce 1989. Na konkrétních reprezentativních příkladech zkoumá intenzitu a vývoj omezování svobody tvorby ze strany Státní bezpečnosti. Ze sta zkoumaných umělců jsem vybrala ty nejsledovanější Státní policií a po vyhodnocení zúžené skupiny umělců jsem vybrala čtyři umělce, kteří tvoří reprezentativní vzorek zahrnující území Česka i Slovenska, období tvorby a závažnost omezení. Vybranými akčními umělci jsou Eugen Brikcius, Milan Knížák, Alex Mlynárčik a Tomáš Ruller. Ve zvláštní kapitole rozebírám rok 1989, který se svým charakterem liší od předchozích let. Fakt, že byla svoboda tvorby akčních umělců v Českoslovenku omezována je nediskutabilní. Hlavní otázkou výzkumu zůstává, zda se omezování tvůrčí svobody akčních umělců ze strany Státní bezpečnosti lišilo v průběhu 60., 70. a 80. let, případně jestli se lišilo a jak v Česku a na Slovensku. Intenzitu omezování definuji vězněním, omezením cestování, pokutou, žádostí o spolupráci se Státní bezpečností nebo například nemožností získat vzdělání či práci v závislosti na umělecké tvorbě.
|
|
| |
host ::
RSS.